Olympijská osa je název který se výhradně používá pro všechny osy s průměrem nakládací části 50 mm (tedy na kotouče s vrtáním 50 mm). Vybírat můžete délku osy, průměr úchopové části tvarem a samozřejmě materiál.
Ať už vybíráte osu do domácího prostředí, nebo pro své fitness centrum je důležité vědět několik zásadních informací, které ovlivní nejen životnost olympijské osy, ale i bezpečnost a maximální výkony při vašem tréninku.
Rozměry a průměr osy
Délka osy – rozměry osy se v zásadě dělí na pánské a dámské. Délka mužské osy je 2 200 mm a je to také standartní délka os, které se používají při soutěžích. Váha této osy (bez uzávěrů) je 20 kg. Ženská verze os je dlouhá 2 010 mm s hmotností 15 Kg. Pro cviky jako bicepsový zdvih apod. ale ve fitnesscentrech najdete i osy kratší s délkou 1 500, či 1 800 mm. Pokud vybíráte universální osu pro crossfit, klubovou či domácí posilovnu, pak bude určitě správnou volbou nejčastěji používaná osa standardní délky 2 200 mm.
Průměr úchopové části osy – standartní průměr soutěžních os je 28 mm a tento průměr os také nejdete ve většině posiloven, crossfitových center nebo trojbojařských klubů. Dalšími používanými průměry jsou 28,5 mm, 29 mm a 30 mm. Čím větší je průměr osy, tím je nižší její pružnost, což je žádoucí hlavně u ryze silových disciplín jako je dřep, benchpress apod. Naopak cviků využívajících pružnost osy (mrtvý tah, nadhoz atd.) je volena měkčí a tudíž užší verze osy.
Průměr otočných nakládacích trnů – olympijské osy mají průměr nakládacího trnu vždy 50 mm a pasují na něj tedy veškeré „olympijské“ kotouče s vrtáním 50 mm (vrtání je vždy nepatrně větší, aby šli kotouče na osu nasunout).
Délka úchopové části a nakládacího trnu na kotouče – úchopová část má standartní délku 1 300 mm, délka nakládacích trnů na kotouče má 415 mm. Existují osy i s jinými rozměry, doporučujeme vždy hlídat, aby rozměr nakládací části byl v souladu s vnější roztečí případného stojanu na činku (nakládací část činky by měla být minimálně o 15 cm delší než vnější rozteč stojanu, aby šla činka pohodlně odložit).
Rysky pro optimální úchop olympijské osy – na osách bývají zpravidla vyznačeny jeden až dva páry rysek. Ty označují základní úchop v šíři 81 cm pro bench-press, případně i druhý 91 cm pro mrtvý tah, trh a nadhoz. Tyto rysky mimo jiné zamezují i nerovnoměrného držení osy během cvičení.
Nosnost osy, pevnost osy v tahu
- Další zásadní věc při výběru osy, na kterou by jste se měli zaměřit je materiál! Ten určuje vlastnosti osy a její nosnost. Většina zákazníků sleduje při koupi prioritně udávanou nosnost v kg, což není optimální. Jedná se o statickou hodnotu, která neodpovídá reálnému zatížení osy při cvičení.
- Důležitější je však hodnota pevnosti v tahu udávaná v jednotkách PSI (příp. MPa). Čím vyšší hodnota, tím kvalitnější osa, vyšší nosnost a i delší životnost osy při správném zacházení. Tento údaj udává při jakém zatížení osa praskne. Levné osy mívají hodnoty mezi 130 a 150 PSI, osy střední kategorie 160 až 180 PSI. Skutečně kvalitní osy určené pro komerční využití a náročné silové tréninky pak dosahují hodnot 190 až 230 PSI, tyto osy už snesou i extrémní zatížení. Naopak při těžších vahách mohou u os s PSI pod 150 PSI vznikat trvalé deformace a ohnutí.
Pružnost osy
Pružnost osy je u všech značek os prakticky shodná (modul pružnosti v tahu cca 205-215 GPA). Změny pružnosti osy můžete tedy docílit buď změnou délky osy, jejího průměru, nebo změnou délky úchopové a nakládací části.
Pružnější osu vybírejte mezi delšími a užšími osami. Naopak osa s tlustším průměrem úchopové časti, či celkově kratší má pružnost menší. A jelikož délka úchopové a nakládací části bývá shodná, nejčastějším řešením změny pružnosti je navýšení průměru osy na 29 až 30 mm. Každý milimetr způsobí zásadní rozdíl v pružnosti a chování osy při tréninku. Pokud tedy chcete osu pružnější, volte standardní průměr 28 mm, pokud chcete osu která pruží méně, doporučujeme zvolit osu s atypickým průměrem 29 či 30 mm.
Pružnost osy lze teoreticky také ovlivnit délkou nakládacích trnů, které určují vzdálenost kotoučů od středu osy. Čím je nakládací trn delší, tím blíže jsou kotouče ke středu osy a průhyb osy je menší. Naopak prodloužené verze osy (tzv. deadlift bar, elephant bar) jsou velmi pružné. Při koupi osy vždy záleží pro jakou disciplínu si ji pořizujete. Osu s co největší pružností ocení zejména vzpěrači, naopak pro silový trénink je vhodnější osa tuhá, bez nežádoucího vlnění a vibrací.
Důležitá je také vhodná volba kotoučů umožňujících např. odhozy (tzv. bumpery) či volba materiálu podlahy, na který je osa společně s kotouči odkládána.
Jaké rádlování zvolit ?
Rádlování, neboli vroubkování osy zaručuje pevný úchop bez prokluzování osy. Jednotlivé osy se liší hloubkou rádlování a její „ostrostí“. Jeho vnímání je individuální a to co jeden považuje za nepříjemně ostré rádlování druhému nestačí pro pocit jistoty úchopu.
Stejně tak se požadavek na ostrost a hloubku rádlování liší dle využití osy. Trojbojaři hrubší a ostřejší rádlování vadit nebude, kdežto člověku trénujícímu dynamický nadhoz určitě ano. Ostré rádlování samozřejmě zaručí jistější úchop, na druhou stranu při pohybu činky je nepříjemné a nežádoucí.
Značkové osy tedy zpravidla volí kompromis a to rozumně hluboké a jemné rádlování. Ideální je, pokud máte možnost, před koupí osu vyzkoušet, aby vám vyhovovala.
Povrchová úprava osy
- Pro úpravu olympijských os se používá buď chrom, zinkování, případně se osy prodávají zcela bez povrchové úpravy tzv. surové.
- Laika či běžného sportovce bude povrchová úprava osy zajímat spíše z pohledu estetické a také její ochrany před korozí. Pro profesionály je ale velmi důležitá s ohledem na cit, který při držení činky mají. Pokud osa je povrchové upravena zinkováním nebo chromem, není rádlování osy tak ostré.
- Profesionální lifteři u kterých už hraje roli každý sebemenší detail někdy používají právě olympijské osy bez povrchové úpravy, což ale obnáší pravidelnou péči o osu, její kartáčování, čištění a konzervaci. Důvodem je právě větší cit při přenosu signálů od nervových zakončení v ruce do mozku. Podvědomě pak korigujeme přesné držení, stabilitu a optimální tlak do činky. I to je důvod proč je nevhodné s jakoukoli činkou cvičit v rukavicích.
Konstrukce nábojů olympijské osy
Posledním parametrem, který bych zmínil je vnitřní konstrukce nakládacích trnů na kotouče. Ty mohou být vybaveny buď kluznými pouzdry, nebo speciálními jehlovými ložisky. Obojí má své výhody a nevýhody, opět záleží na cvicích, které s olympijskou činkou chcete provádět.
Kluzná pouzdra nezajistí tak plynulé a rychlé „protočení“ nakládacího trnu jako jehlová ložiska, na druhou stranu dávají větší stabilitu pří výtahu činky. Jehlová ložiska jsou jednoznačně nutná u dynamických cviků a tedy vzpěračských os, kde je třeba se lehce dostat „pod činku“, aniž by došlo ke zranění zápěstí.
