Silové sporty jsou v poslední době čím dál tím více na vzestupu, a to nejen mezi muži ale i mezi ženami. Není divu, výhody silových sportů a tréninků nepřináší pouze budování svalové hmoty a zlepšování fyzického vzhledu, ale i mnoho dalších výhod.
Jednou z méně známých, ale stejně významných výhod zvedání závaží je jeho vliv na nervový systém. Pochopení vztahu mezi silovým tréninkem a nervovým systémem vám pomůže objasnit, proč je zařazení silových cvičení důležité jak pro vaše tělo, tak pro mozek.
Zprvu si pojďme říci, co to nervový systém vlastně je. Tento systém je takzvané centrum našeho těla, které řídí každý pohyb, myšlenku a vjem. Zahrnuje centrální nervový systém (CNS), včetně mozku a míchy, a periferní nervový systém (PNS), který se skládá z nervů, které spojují CNS se zbytkem těla.
Tato komplexní síť je zodpovědná za samovolné akce, jako chůze a zvedání závaží. Přizpůsobuje se a posiluje v reakci na výzvy, včetně těch, které představuje silový trénink.

Silovým tréninkem posilujete více než jenom svaly
Nervová adaptace
Pokud se silovým sportem teprve začínáte, může být počáteční nárůst síly způsoben spíše nervovou (neurální) adaptací než nárůstem velikosti svalů. Během silového tréninku s vysokou zátěží se totiž zlepšuje přenos impulzů z mozku do svalových vláken, což má za následek vyšší aktivaci jednotlivých svalů a také zapojení většího množství motorických neuronů.
Jednoduše řečeno to znamená, že naše svaly budou lépe reagovat na podněty přicházející z mozku, budou mezi sebou lépe spolupracovat a naše svaly budou schopny vyvinout více síly.
Neuroplasticita
Silový trénink také podporuje neuroplasticitu, což je schopnost mozku měnit se, tvořit nová neurální spojení a rychleji zpracovávat informace. Tím, že se váš mozek učí nová cvičení a rutiny, zlepšuje se i jeho plasticita. Tato schopnost je zásadní pro zdraví a funkci mozku.
Synaptická účinnost
Pravidelný silový trénink zlepšuje synaptickou účinnost. To znamená, že synapse – spojení dvou neuronů, který mezi sebou komunikují, se stávají efektivnějšími při přenosu signálů. Toto “vylepšení” vede k rychlejším a koordinovanějším pohybům a může dokonce ovlivnit, jak rychle reagujete na fyzické podněty.
Únava svalů a nervového systému
Nyní jsme si zmínili pozitiva, kterých můžeme díky silovému tréninku dosáhnout. Je však důležité poukázat i na opačnou stránku, což může být únava nejen svalů, ale i nervového systému.
Na únavě nervového systému se podílí především změny v hladinách neurotransmiterů (molekul, které přenáší nervový signál z jednoho neuronu na druhý). Mezi nejznámější neurotransmitery patří např. serotonin, dopamin nebo noradrenalin. V souvislosti se serotoninem je vhodné užívat BCAA, které mohou během výkonu snižovat nástup únavy.
Je také dokázáno, že mohou být hladiny neurotransmiterů ovlivněny látkami, které produkují samotné svaly. To je například amoniak, který vzniká při rozpadu svalových vláken během vysoké zátěže. A to hlavně tehdy, když svalům dochází svalový glykogen.
Závěrem toho je, že mezi svaly a mozkem existuje i takzvaná zpětná vazba, která může naše tělo zastavit nebo zpomalit při nadměrném přetěžování. K tomu může také přispět nekvalitní a nedostatečná strava, kdy bude stále stoupat hladina amoniaku a my budeme více a více unavení.
Jak podpořit funkci mozku a nervového systému pomocí stravy?
Při sestavování jídelníčku bychom se měli zaměřit především na dostatečné množství makroživin a mikroživin. Jak si sestavit správný jídelníček se můžete dočíst v samostatném článku. Kromě toho můžeme ale zařadit i některé doplňky stravy, které funkci svalů a nervového systému podpoří.
Omega-3 mastné kyseliny
Kyselina eikosapentaenová (EPA) a kyselina dokosahexaenová (DHA) jsou polynenasycené mastné kyseliny patřící do skupiny omega-3. Jsou důležité pro samotný vývoj mozku a nervové soustavy. Posilují kognitivní funkce, pomáhají udržet pozornost a ovlivňují naši náladu.
Fosfolipidy
Fosfolipidy jsou důležitou součástí membrán (obalů) všech buněk, včetně těch nervových. Díky těmto membránám je možný vznik a přenos nervového signálu. Kromě toho se fosfolipidy podílí na snížení hladiny krevních lipidů, sníženém vstřebávání cholesterolu a podpoře při regeneraci po fyzickém výkonu. Zdrojem fosfolipidů jsou například vejce, sójové boby nebo také kravské mléko.

Kurkumin
Další přínosnou látkou pro nervovou soustavu je kurkumin. Jedná se o přírodní žluté barvivo pocházející z rostliny kurkumy dlouhé, která je významným antioxidantem. V mozku kurkumin zvyšuje koncentraci serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za pocity štěstí a dobrou náladu.
Jeho jediným přirozeným zdrojem je koření kurkuma. Další možností mohou být doplňky stravy obsahující kurkumin v jeho čisté formě.
Základním předpokladem pro správnou funkci mozku a nervových drah však stále zůstává vyvážená a pestrá strava obsahující všechny makroživiny a mikroživiny, jako jsou vitamíny, minerální látky a stopové prvky.



